Soustředění v Nebanicích

Dneska jsme se zúčastnili tréninku v Nebanicích, který vedl německý trenér, pan Hagendorn. Koně jsme do Nebanic dopravili už včera, ani Inka, ani Artuš z toho nebyli nadšení, nicméně oba k našemu překvapení nastoupili velice dobře - nakládali jsme v podstatě skoro potmě - a vyrazili jsme k cíli. Koně se asi moc nevyspali, v pondělí s námi mluvili nemluvili (respektive Inka s námi mluvila, Artuš dělal, že nás vůbec nezná). Inka měla nástup na trénink už v devět ráno, takže nám moc času na nějaké to pulírování neměli. Loty byly sestaveny velice citlivě, aby si odpovídala výkonnost jezdců i koní. Inka se projevovala sice ne tak klidně, jako třebas na veřejňáku na Huberta, ale pravda, že tady se po ní chtělo něco úplně jiného. Nicméně pokud bude Lenka držet nervy na uzdě a nebude ji na hřbetě vůbec rušit (a pobízet jen myšlenkou), tak je tady velká perspektiva jejího zlepšení. Hlavně prostě klídek, tabáček...:-) Matěj s Artem byli zařazeni do poníkovského lotu, který šel až jako poslední. Poníci byli celkem čtyři a všechny děti na ponících jezdily moc pěkně. Matěj s Artem skákali výšku, jakou jsme jim ještě nikdy nepostavili, oxery byly na dobrých sedmdesáti centimetrech, ale o tom to je, o tom překonávání limitů. Limity jsme potom překonávali i při nakládání, kdy se Inka rozhodla, že se jí v Nebanicích prostě líbí a že nikam nejede. Nakonec jsme ji přesvědčili, protože auto s koňobusem Radek přistavil k boxu číslo jedna, kde rampa po sundání dolů nebyla až tak příkrá. Cesta domů proběhla v pohodě, vyložení taky, Po dojezdu domů čekala na oba koně svačinka v podobě ječmene a vytoužený výběh, hlavně Artuš se tam okamžitě kosmeticky upravil :-)

Fotografie naleznete zde.